Pro velikonoční týden se vžil název pašijový, což odkazuje na biblická vyprávění tzv. pašije, která sepsali Ježíšovi apoštolové. Passio totiž v latině znamená utrpení.
Pašijový týden: Jak se který den jmenuje a co během něho správně dělat
Velikonoce patří mezi největší křesťanské svátky, během kterých se připomínají poslední dny Krista na Zemi, jeho smrt a následné vzkříšení. V různých mírách intenzity je bezesporu slaví většina z nás, i když třeba zrovna nepatří mezi zaryté věřící.
Pašijovému týdnu se říká také Svatý týden a začíná Květnou nedělí. Poté následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Týden zakončuje Velikonoční neděle, znát ji můžete také pod názvem Boží hod velikonoční. Pak následuje druhý svátek a tím je samozřejmě Červené (Velikonoční) pondělí s tradiční pomlázkou.
Názvy jednotlivých dní možná vylovíte z paměti, ale víte, co se který den přesně má dělat? Případně, odkud získal den svůj název? Rádi vám všechno objasníme v následujících řádcích.
Květná neděle
Vysloužila si také označení Pašijová. Věřící si v tento den připomínají příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma a v kostele se při této příležitosti čtou pašije, dneska bychom tomu zřejmě říkali zpráva o umučení Krista. Svatostánky se zdobí kytičkami a vrbovými větvička, které odkazují na palmové větve, jimiž tehdejší jeruzalémští vítali Ježíše.
Modré pondělí
Jeho název má poměrně zajímavé pozadí. Velmi pravděpodobně jeho kořeny pramení z německého slova „blau”, což v překladu kromě modré znamená také podnapilý. A jak už vám možná došlo, právě proto si tohle poslední masopustní pondělí svůj název vysloužilo. Kdo zrovna nebyl společensky unavený z masopustního veselí, v tento den vůbec nepracoval a volný čas věnoval třeba zdobení kostela modrými a fialovými sukny.
Šedivé úterý
V některých pramenech se můžete setkat také s názvem Žluté úterý. Pojmenování tentokrát vychází z křesťanské symboliky, podle které žlutá barva symbolizuje vznešenost, boží světlo či věčnost. Hospodyně a hospodáři by tento den měli zasvětit úklidu, zejména vymetání pavučin a prachu – proto se později tomuto úterý začalo říkat šedivé.
Škaredá středa
Pokud byste se podívali do historie, zjistili byste, že právě v tento den došlo ke zradě Ježíše. Za 30 stříbrných se tohoto škaredého skutku dopustil Jidáš Iškariotský. Název pro den bychom tedy měli. Někdy se mu ovšem přezdívá sazometná středa podle toho, že bylo zvykem vymetat komíny a obecně se věnovat důkladnému úklidu domácnosti, aby se vyhnali zlí duchové. Podle pověry byste se také v tento navzdory jeho názvu neměli mračit, protože jinak by vám zamračená tvář zůstala napořád každou středu v roce.
Zelený čtvrtek
V křesťanské světě tento den slouží hlavně jako připomínka poslední večeře Páně. Všichni bez ohledu na víru by v tento den určitě měli mít na talíři něco zeleného – třeba špenát, zelí, čočku nebo hrách. Zaručí jim totiž zdraví po celý následující rok. Jestli vám letos došla inspirace na zelené pokrmy, můžete vyzkoušet třeba naše zelené rizoto, recept najdete zde. Stále oblíbenější velikonoční tradicí je v poslední době také setkání u zeleného piva. Pokud ale raději místo hospody sedíte mezi záhony, tak nezapomeňte na Zelený čtvrtek něco pěkného zasadit. Naši předkové věřili, že takto zasazené rostliny neohrozí žádní škůdci. Na Zelený čtvrtek je rovněž zvykem podávat takzvané jidáše, což je sladké pečivo symbolizující provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš. Mimochodem, zelený je také náš velikonoční dárkový box ukrývající hned 12 sladkých a křupavých dobrot. Letošní Zelený čtvrtek tak můžete klidně strávit v jeho přítomnosti.
Věděli jste, že na Zelený čtvrtek naposledy zvoní kostelní zvony? Pak se podle pověry vydají do Říma a jejich „službu” na Velký pátek převezmou různé řehtačky a klapačky. Zpět se zvony vracejí na Bílou sobotu.
Velký pátek
Tento den byste měli dodržovat velmi přísný půst jakožto připomínku Ježíšova odsouzení, ukřižování a následného pohřbení. Nemělo by se například vůbec hýbat s půdou a neměli byste si nic půjčovat, protože by to mohlo přinést do domu smůlu. Na Velký pátek se také podle pověstí otvírají hory a vydávají své poklady, takže se klidně můžete vydat na obhlídku svého okolí, třeba na vás někde nějaký poklad čeká. Když už budete na výletě v přírodě, nezapomeňte si vyhledat nejbližší studánku, abyste si mohli omýt alespoň obličej. Velkopáteční voda má totiž léčivé účinky a zbaví vás třeba bolestí hlavy, horečky nebo očních problémů. Navíc se říká, že po opláchnutí budete ještě krásnější.
Bílá sobota
O Bílé sobotě bývá většinou v domácnostech napilno. Hodí se každá ruka, která umí přiložit ruku k dílu, aby bylo na následující Boží hod velikonoční všechno připravené. Ve velkém se smaží, peče a vaří. Pletou se pomlázky, případně se barví a zdobí velikonoční vajíčka. Většinou se v tento den peče velikonoční beránek či mazanec, který patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva. Kostely jsou o Bílé sobotě tiché, až do večera se nekonají žádné bohoslužby a věřící navštěvují ve ztichlých chrámech Boží hroby. Svůj název získala Bílá sobota podle barvy roucha novokřtěnců, kteří byli kdysi právě v předvečer Kristova zmrtvýchvstání přijímání do společenství věřících. Mimo jiné je bílá barva symbolem čistoty, naděje a nového života.
Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle)
Jedná se o nejvýznamnější den z celých svátků, kdy si věřící po celém světě připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Pokud se rozhodnete zúčastnit některé z bohoslužeb, určitě s sebou nezapomeňte vzít beránka nebo mazanec a nechte si tyhle velikonoční dobroty posvětit. Podle tradice pak každý, kdo v tento den přijde k vám na návštěvu, z nich dostane kousek ochutnat. V minulosti v některých krajích dokonce lidé svěcené jídlo jedli rovnou v kostele. Traduje se také, že když sníte kousek posvěceného beránka, vždycky najdete ztracenou cestu v lesích.
Červené nebo-li Velikonoční pondělí
Bezpochyby nejznámější velikonoční tradice probíhá právě na Velikonoční pondělí. S tradiční pomlázkou a koledováním se v našich končinách setkáváme zhruba od 14. století. Muži a chlapci se vydávají na pouť od domu k domu, koledují a šlehají děvčata a ženy proutky, které jim mají předat zdraví, mládí, sílu a krásu. Za tento výprask dostávají od žen koledu v podobě kraslic, barevných mašlí na pomlázku či kapičky něčeho ostřejšího. Pro menší koledníky se vyplatí mít po ruce pár sladkostí nebo třeba rovnou celý dárkový box Velikonoční pomlázka, ze kterého si mohou nabídnout čokoládu, želé či sušené ovoce.
Šlehání však není jediná tradice, v některých krajích dokonce muži ženy polévají vodou, odpoledne si pak role mohou vyměnit. Když byste měli zájem o poněkud klidnější aktivity, vydejte se do lesů, kde v tento den podle pověstí můžete načerpat sílu ze stromů. Ještě vám dlužíme vysvětlení, proč se pondělí přezdívá červené – odkazuje to na barvu krve, kterou prolil Kristus. Stejnou barvou se pak často zdobí právě velikonoční vajíčka určená na koledu.
Ať už se letos rozhodnete Velikonoce slavit jakkoli, přejeme vám, aby se vyvedly přesně podle vašich představ!
info@grizly.cz