Názvy jednotlivých dní možná vylovíte z paměti, ale víte, co se který den přesně má dělat? Nebo odkud získal den svůj název? Rádi vám všechno objasníme a přidáme tipy na tradiční pokrmy.
Pro velikonoční týden se vžil název pašijový, což odkazuje na biblická vyprávění tzv. pašije, která sepsali Ježíšovi apoštolové. Passio totiž v latině znamená utrpení.
Pašijový týden: Jak se který den jmenuje a co během něho správně dělat
Velikonoce patří mezi největší křesťanské svátky, během kterých se připomínají poslední dny Krista na Zemi, jeho smrt a následné vzkříšení. V různých mírách intenzity je slaví většina z nás, i když třeba zrovna nepatříte mezi zaryté věřící.
Pašijovému týdnu se říká také Svatý týden a začíná Květnou nedělí. Poté následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Týden zakončuje Velikonoční neděle, znát ji můžete také pod názvem Boží hod velikonoční. Pak následuje druhý svátek a tím je samozřejmě Červené (Velikonoční) pondělí s tradiční pomlázkou.
Pašijový týden se pojí také s barvami, které mají symbolický význam. Modrá a fialová odkazují na rozjímání a půst, žlutá na světlo a duchovní očistu, zelená na nový život a naději, červená na oběť a krev Krista a bílá na čistotu a vzkříšení. Tyto barvy se promítaly nejen do výzdoby, ale i do jídelníčku a tradic jednotlivých dnů.
Květná neděle
Vysloužila si také označení Pašijová. Věřící si v tento den připomínají příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma a v kostele se při této příležitosti čtou pašije, dneska bychom tomu zřejmě říkali zpráva o umučení Krista. Svatostánky se zdobí kytičkami a vrbovými větvičkami, které odkazují na palmové větve, jimiž tehdejší jeruzalémští vítali Ježíše.
Květná neděle byla v tradiční kuchyni spíše střídmá, ale slavnostní. Na stole se objevovalo pečivo a pokrmy z obilovin a luštěnin často doplněné vejci. Symbolicky se pracovalo se surovinami, které představovaly nový život – semínky, ořechy a moukou. Právě tyto základní potraviny tvořily přechod mezi zimním a jarním jídelníčkem.
Jeho název má poměrně zajímavé pozadí. Vše napovídá tomu, že jeho kořeny pramení z německého slova „blau”, což v překladu kromě modré znamená také podnapilý. A nejspíš právě proto si tohle poslední masopustní pondělí svůj název vysloužilo. Kdo zrovna nebyl společensky unavený z masopustního veselí, v tento den vůbec nepracoval a volný čas věnoval třeba zdobení kostela modrým a fialovým suknem.
Z hlediska jídla bylo Modré pondělí dnem jednoduchosti. Nevařila se složitá jídla a často se využívaly zbytky ze zásob. Typické byly kaše, chléb, luštěniny nebo lehká jídla z obilovin. V moderním pojetí se tento den hodí pro nenáročné snídaně a svačiny.
Šedivé úterý
V některých pramenech se můžete setkat také s názvem Žluté úterý. Pojmenování tentokrát vychází z křesťanské symboliky, podle které žlutá barva symbolizuje vznešenost, boží světlo či věčnost. Hospodyně a hospodáři by tento den měli zasvětit úklidu, zejména vymetání pavučin a prachu. Proto se později tomuto úterý začalo říkat šedivé.
Protože bylo Šedivé úterý spojeno s úklidem, vařilo se z trvanlivých surovin, které byly po ruce. Využívalo se sušené ovoce, ořechy, mouka nebo zásoby luštěnin. V některých domácnostech se pekly jednoduché koláče nebo placky, které nevyžadovaly složitou přípravu.
Pokud byste se podívali do historie, zjistili byste, že právě v tento den došlo ke zradě Ježíše. Za 30 stříbrných se tohoto škaredého skutku dopustil Jidáš Iškariotský. Název pro den bychom tedy měli. Někdy se mu ovšem přezdívá sazometná středa podle toho, že bylo zvykem vymetat komíny a obecně se věnovat důkladnému úklidu domácnosti, aby se vyhnali zlí duchové.
Podle pověry byste se také v tento navzdory jeho názvu neměli mračit, protože jinak by vám zamračená tvář zůstala napořád každou středu v roce.
Jídla na Škaredou středu měla být prostá a nenápadná, bez okázalého pečení. Připravovaly se polévky, kaše nebo luštěninové pokrmy. Smyslem nebylo hodování, ale spíše symbolická střídmost, která odpovídala významu tohoto dne.
Zelený čtvrtek
V křesťanské světě tento den slouží hlavně jako připomínka poslední večeře Páně. Všichni bez ohledu na víru by v tento den určitě měli mít na talíři něco zeleného – třeba špenát, zelí, čočku nebo hrách. Zaručí jim totiž zdraví po celý následující rok. Jestli vám letos došla inspirace na zelené pokrmy, můžete vyzkoušet třeba zelené rizoto.
Stále oblíbenější velikonoční tradicí je v poslední době také setkání u zeleného piva. Pokud ale raději místo hospody sedíte mezi záhony, tak nezapomeňte na Zelený čtvrtek něco pěkného zasadit. Naši předkové věřili, že takto zasazené rostliny neohrozí žádní škůdci. Na Zelený čtvrtek je rovněž zvykem podávat takzvané jidáše, což je sladké pečivo symbolizující provaz, na kterém se oběsil zrádce Jidáš.
Zelený čtvrtek byl jedním z mála dnů pašijového týdne, kdy se výrazně pracovalo s barvou jídla. Zelené pokrmy symbolizovaly obnovu a nový začátek. Kromě špenátu, hrachu a čočky se používaly také bylinky a mladé výhonky. Tento den byl zároveň poslední přípravou před půstem Velkého pátku.
🧑🍳 Moderní inspirace: Špenátové pesto se semínky nebo čočkové pokrmy doplněné o ořechy.
Věděli jste, že na Zelený čtvrtek naposledy zvoní kostelní zvony? Pak se podle pověry vydají do Říma a jejich „službu” na Velký pátek převezmou různé řehtačky a klapačky. Zpět se zvony vracejí na Bílou sobotu.
Velký pátek
Tento den byste měli dodržovat velmi přísný půst jakožto připomínku Ježíšova odsouzení, ukřižování a následného pohřbení. Nemělo by se například vůbec hýbat s půdou a neměli byste si nic půjčovat, protože by to mohlo přinést do domu smůlu.
Na Velký pátek se také podle pověstí otvírají hory a vydávají své poklady, takže se klidně můžete vydat na obhlídku svého okolí, třeba na vás někde nějaký poklad čeká. Když už budete na výletě v přírodě, nezapomeňte si vyhledat nejbližší studánku, abyste si mohli omýt alespoň obličej. Velkopáteční voda má totiž léčivé účinky a zbaví vás třeba bolestí hlavy, horečky nebo očních problémů. Navíc se říká, že po opláchnutí budete ještě krásnější.
Velký pátek byl tradičně nejpřísnějším postním dnem. Jídlo mělo být co nejjednodušší, bez masa a často jen jednou denně. V kuchyni se objevovaly luštěniny, chléb, voda nebo jednoduché kaše. Smyslem nebylo vaření, ale symbolické omezení.
Bílá sobota
O Bílé sobotě bývá většinou v domácnostech napilno. Hodí se každá ruka, která umí přiložit ruku k dílu, aby bylo na následující Boží hod velikonoční všechno připravené. Ve velkém se smaží, peče a vaří. Pletou se pomlázky, případně se barví a zdobí velikonoční vajíčka. Většinou se v tento den peče velikonoční beránek či mazanec, který patří mezi nejstarší druhy českého obřadního pečiva.
Kostely jsou o Bílé sobotě tiché, až do večera se nekonají žádné bohoslužby a věřící navštěvují ve ztichlých chrámech Boží hroby. Svůj název získala Bílá sobota podle barvy roucha novokřtěnců, kteří byli kdysi právě v předvečer Kristova zmrtvýchvstání přijímání do společenství věřících. Mimo jiné je bílá barva symbolem čistoty, naděje a nového života.
Z gastronomického pohledu byla Bílá sobota nejrušnějším dnem celého týdne. Pekly se obřadní moučníky, používala se vejce, mouka, ořechy, sušené ovoce i med. Právě zde má své místo bohaté velikonoční pečení, které kontrastovalo s předchozími dny půstu.
Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle)
Jedná se o nejvýznamnější den z celých svátků, kdy si věřící po celém světě připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Pokud se rozhodnete zúčastnit některé z bohoslužeb, určitě s sebou nezapomeňte vzít beránka nebo mazanec a nechte si tyhle velikonoční dobroty posvětit. Podle tradice pak každý, kdo v tento den přijde k vám na návštěvu, z nich dostane kousek ochutnat. V minulosti v některých krajích dokonce lidé svěcené jídlo jedli rovnou v kostele. Traduje se také, že když sníte kousek posvěceného beránka, vždycky najdete ztracenou cestu v lesích.
Velikonoční neděle byla dnem slavnostního hodování. Jídlo mělo symbolizovat hojnost, radost a nový život. Kromě pečiva a vajec se na stole objevovaly sladké moučníky, ořechy a další dobroty, které byly připraveny už na Bílou sobotu.
Bezpochyby nejznámější velikonoční tradice probíhá právě na Velikonoční pondělí. S tradiční pomlázkou a koledováním se v našich končinách setkáváme zhruba od 14. století. Muži a chlapci se vydávají na pouť od domu k domu, koledují a šlehají děvčata a ženy proutky, které jim mají předat zdraví, mládí, sílu a krásu.
Za tento „výprask“ dostávají od žen koledu v podobě kraslic, barevných mašlí na pomlázku či kapku něčeho ostřejšího. Pro menší koledníky se vyplatí mít po ruce pár sladkostí nebo třeba velikonoční box, ze kterého si mohou nabídnout čokoládu, želé či sušené ovoce, nebo share box, který byste neměli jíst sami. Šlehání však není jediná tradice. V některých krajích dokonce muži ženy polévají vodou, odpoledne si pak role mohou vyměnit.
Kdybyste měli zájem o poněkud klidnější aktivity, vydejte se do lesů, kde v tento den podle pověstí můžete načerpat sílu ze stromů. A ještě vám dlužíme vysvětlení, proč se pondělí přezdívá červené – odkazuje to na barvu krve, kterou prolil Kristus. Stejnou barvou se pak často zdobí právě velikonoční vajíčka určená na koledu.
Velikonoční pondělí se neslo ve znamení výslužky a sdílení jídla. Tradičně se rozdávala vejce, koláče, sladkosti a drobné dobroty. Dnes se k nim přidávají i sušené ovoce, čokoláda nebo tematické velikonoční balíčky.
Ať už se letos rozhodnete Velikonoce slavit jakkoli, přejeme vám, aby se vyvedly přesně podle vašich představ!
FAQ – Časté dotazy k pašijovému týdnu
Co je pašijový týden a kdy probíhá?
Pašijový týden je poslední týden před Velikonocemi. Začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí, následovanou Velikonočním pondělím.
Jaké jsou dny pašijového týdne?
Mezi dny pašijového týdne patří Květná neděle, Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
Jaké tradice a zvyky se pojí s pašijovým týdnem?
Pašijový týden je spojen s půstem, úklidem, symbolickými barvami, omezením jídla i slavnostním pečením. Každý den má své vlastní zvyky a význam.
Co se tradičně jí během pašijového týdne?
Na začátku týdne se jedla jednoduchá jídla z obilovin a luštěnin, na Zelený čtvrtek zelené pokrmy, na Velký pátek se držel půst a o Bílé sobotě se připravovalo slavnostní velikonoční pečivo.
Proč se jednotlivé dny pašijového týdne jmenují podle barev?
Barvy v názvech dnů odkazují na křesťanskou symboliku, duchovní význam i tradiční zvyky, které se během týdne dodržovaly.
Autor článku
Martina Minaříková
Od té doby, co jsem se naučila psát, vlastně nic jiného nedělám. Nejdřív jsem psala slohovky ve škole, pak seminárky na vysoké a teď mám vlastně velké štěstí, že se psaní tak trochu stalo mojí prací. Píšu o všem, o čem se dá, ale momentálně jsem až po uši ve světě oříšků, sušeného ovoce a ořechových krémů.
Líbí se vám tento článek? Řekněte o tom svým známým!
Mějte vždy po ruce chutnou křupavou svačinku nebo zdravou ingredienci do oblíbených receptů i mimo sezonu. Lyo ovoce je pro to stvořené. Objevte tajemství procesu i tipy, co s ním.
U para ořechů je obzvlášť důležité dodržovat doporučenou denní dávku, jinak může hrozit předávkování. Kolik para oříšků tedy můžeme denně sníst? Dozvíte se v následujících řádcích.
