Prvorepublikové Vánoce: svátky často podobné dnešním

Jaké byly prvorepublikové Vánoce? Pojďme si porovnat nakolik se podobají, nebo liší od těch dnešních. Lecčím budete možná sami překvapeni.

OBSAH ČLÁNKU:

1) Jak probíhaly Prvorepublikové svátky?

2) Co patřilo na vánoční stůl

3) Ozdobení stromečku a dárky od Ježíška

4) Vánoční projevy solidarity

5) Vánoce za První republiky a nyní

1) Jak probíhaly Prvorepublikové svátky?

Vánoční veselí na počátku První republiky bylo neodmyslitelně spjato s euforií ze vzniku samostatné republiky. Zároveň však bylo poznamenáno válečnými událostmi, a s tím související zásobovací krizí, což se samozřejmě projevilo jak pod stromečkem, tak na vánoční tabuli. Dalším negativním faktorem byla i španělská chřipka, která od roku 1918 nemilosrdně kosila Evropu a vyžádala si tisíce obětí.

I přes tyto nesnáze vnímala společnost, že vánoční svátky jsou obdobím plné milosti, pospolitosti a sounáležitosti, a že by tyto hodnoty měly převažovat, nad nedostatkem a krizí. Postupem času se i tato situace začala lepšit a lidem se začalo dostávat i na dražší dárky. Stejně jako nyní se tedy časem začalo poukazovat na konzumní charakter svátků, a že se tím naprosto ničí pravá podstata Vánoc. Což se často děje i dnes.

Za celou éru První republiky se střídaly léta prosperity a krize. Další velkou krizí byl rok 1929, kdy se hospodářská krize projevila na vánočních svátcích v několika následujících letech, takže svátky byly poněkud chudší. A poslední takové smutné Vánoce zažila republika před vypuknutím druhé světové války, kdy těsně před Vánoci došlo k záboru pohraničí, republika byla plná přistěhovalců z těchto oblastí, a navíc sami nacisté se pokusili ráz vánočních svátků potlačit. Jako duchovní svátky křesťanského charakteru představovaly něco, co chtěli rázně utnout a nahradit svátky slunovratu, či jinými. O to víc se ale upevnila vzájemná sounáležitost a potřeba Vánoce slavit.

2) Co patřilo na vánoční stůl:

K vánočním svátkům za První republiky patřilo stejně jako dnes dobré jídlo.  Na stolech se objevovaly mandarinky, banány, grepy, fíky, datle, a dokonce i kiwi. Ale to byla záležitost spíše majetnější vrstvy společnosti.  Exotické zboží se pokládalo za znak modernosti a luxusu. Zároveň na to ale reagoval dobový tisk a vydával rubriky pro ženy, kde nabádal k použití banánů do různých receptů nebo vyzdvihoval chuť grapefruitů. V chudších domácnostech se na stole častěji objevovala sušená jablka, oříšky a zimní hrušky.

Samozřejmostí bylo pečení cukroví, takže prvorepublikové Vánoce byly plné chutí od oříšků, sušených plodů, marcipánu, až po vůni kardamomu a hřebíčku. Tradiční byla vánočka, které se říkalo také celta, perníčky a marcipán. Častěji, než dnes se na prvorepublikové vánoční tabuli objevovaly luštěniny, dále obilná jídla a za velmi tradiční se považovala hrachová polévka.  Hospodyňky se v tento vánoční čas skutečně činily. Spousta receptů přetrvala do dnešních dnů. Přesto ale není problém najít si ve starších kuchařkách, nebo na internetu tradiční prvorepublikové recepty na vánoční cukroví a zkusit si něco upéct. Zkuste třeba Fíkový salám.

Fíkový salám:

Potřebujeme: 20 dkg sušených fíků, 18 dkg cukru, 20 dkg strouhaných vlašských ořechů, 2 žloutky, 5 dkg mandlí, 2 dkg citronády, pergamenový papír

Postup: Sušené fíky pomeleme na masovém strojku, přidáme cukr, nastrouhané vlašské ořechy, žloutky, nasekané mandle, nakrájenou citronádu a vše na vále vypracujeme. Uválíme váleček, který zabalíme do papíru a dáme do druhého dne na chladné místo. Poté krájíme na plátky a klademe k ostatnímu cukroví na tác.

Zajímavé je, že už za První republiky se objevoval na štědrovečerní tabuli kapr a bramborový salát. Nebylo to sice ještě bráno jako něco, co k svátkům neodmyslitelně patří, ale zřejmě tady vznikla jedna ze současných vánočních tradic.

3)Ozdobení stromečku a nadílka od Ježíška:

Stejně jako dnes i dříve patřil k nejzákladnějším symbolům Vánoc ozdobený stromeček a pod ním dárky.  To, čím se zdobilo za První republiky se však lišilo podle toho, jak si která domácnost stála. V těch majetnějších se používaly korálkové ozdoby, od skleněných, foukaných, přes perličkové, voskové, až po dřevěné. Ozdoby v korálkovém stylu dnes vyrábí třeba firma Rautis z Poniklé v Podkrkonoší. V majetnějších domácnostech se často objevovaly také čokoládové kolekce.

Běžně se ale ozdoby na stromeček vyráběly doma. Jednalo se o perníčky, ořechy balené do staniolu, papírové řetězy. Často se na stromečku objevovaly také ozdoby slaměné, nebo z vaty.

Osvětlení bylo původně z běžných svíček, které bylo nutné zapálit, pro žádaný efekt. Až od dvacátých let se začaly objevovat světýlka elektronická, ty si ale opět nemohl dovolit každý. Takže klasické svíčky převažovaly až do šedesátých let.

Všechny ale zajímalo především to, co naleznou pod stromečkem.  U dětí dělaly největší radost hračky. U holčiček to většinou byly panenky, kuchyňky s nádobíčkem, v chudších rodinách pak většinou papírové panenky s vystřihovanými oblečky. Chlapcům udělali největší radost pod stromečkem cínoví vojáčci, vláčky nebo oblíbená stavebnice Merkur. Častou volbou byly také stolní hry, loutková divadélka a sáňky.

U dospělých se začaly objevovat jako dárky elektrické přístroje, ať už se jednalo o vysavač, lampičku, radiopřijímač, kávovar, či čajovar. Vše bylo ale zase o financích. A tak se pod stromečkem častěji objevovaly dárky praktické jako látka na šaty, tabák a boty. Vhodnou alternativou dárku, ať už pro malé, či velké, byly různé dobroty, čokoládové sladkosti nebo různé nápoje.

4) Vánoční projevy solidarity:

O Vánocích se často více myslí na druhé než jindy. Za První republiky se začala rozvíjet jedna velmi důležitá iniciativa ze strany občanů k potřebným, a to vánoční strom republiky. Vznik této tradice měl zajímavou historii. Známý český spisovatel Rudolf Těsnohlídek šel roku 1919 se svými kamarády do lesa u Brna na vánoční stromek. Místo stromečku, ale v lese nalezli odložené dítě.  Batole odnesli do města a v podstatě mu zachránili život. Těsnohlídkem událost natolik otřásla, že začal uvažovat, jak pomoci lidem, kteří pak z existenčních důvodů dělají takto zoufalé činy. A tak se zrodila tradice stromů republiky.

První byl vztyčen už roku 1924 v Brně a postupně se začaly přidávat další města. K tomuto stromu vždy patřila neodmyslitelně pokladnička, kde se vybíralo na potřebné. Z první sbírky v Brně se posléze vystavěl dětský domov Dagmar, který funguje dodnes. Stromy republiky se staly symbolem finanční pomoci sirotkům a potřebným dětem. A byly také chápány jako akt vlastenectví a projev soudržnosti.

Různé organizace pořádaly o Vánocích hromadné sbírky nebo večeře, nejen pro děti, ale třeba i pro jejich nezaměstnané rodiče. A dokonce se sloužily mše ve věznicích. Což opět vyzvedávalo duchovní charakter Vánoc a odporovalo tak dobové kritice o převaze materialistického pojetí svátků. Lidé si dokázali pomoci a držet spolu, což se ještě více umocnilo ve třicátých letech, před vypuknutím další války.

5) Vánoce za První republiky a nyní:

Podobnost svátků před téměř sto lety a nyní je možná větší, než bychom si sami uvědomovali. I dnes často slýcháme, že z Vánoc se vytratil jejich duchovní charakter, že jsou to svátky více konzumní a materialistické a postrádají svůj tradiční ráz. Roste také obliba trávit vánoční svátky na horách, to ale za První republiky nebylo jiné. Klub československých turistů často v dobovém tisku nabádal k návštěvám chat a stejně tak tisk upozorňoval na včasné rezervování ubytování. Důležitým faktorem ale bylo, aby svátky trávila rodina pohromadě.   

Tradice pečení cukroví a pořizování různých dobrot na vánoční tabuli nám také zůstala zachována. Co se ale určitě liší je obliba sledování pohádek v televizi. To se za První republiky určitě nepraktikovali, protože televizi neměli.  Trochu se změnil i zvyk vánočních přání, dnes je řešíme většinou přes telefon, či internet. I když stále se najde hrstka těch, kteří posílají vánoční pohledy poštou. V období První republiky byly pošťáci před Vánoci extrémně vytíženi.  A stejně tak si v tomto období užili lidé častěji Vánoce na sněhu než my. Dnešní děti se na zasněžené Vánoce mohou už v podstatě jen podívat na obrázcích Vánoc od Josefa Lady.

Přes všechny rozdíly zůstává ale i spousta podobností. Právě vlna solidarity v období krize a s tím i častější poukazování na duchovní charakter Vánoc je v dnešní době možná ještě intenzivnější než kdy dřív. A takové Prvorepublikové Vánoce založené hlavně na myšlence být spolu a u stromečku si vystačit s malým množství dárků, často ve formě nějakých dobrot, si možná rádi a více užijeme i dnes.

Autor: Alena Zatloukalová- vystudovala historii na FF UP V Olomouci, krátce působila v Národní knihovně ČR, téměř 3 roky pracovala v Muzeu a galerii v Prostějově jako edukátorka v kultuře. Nyní pracuje v Grizly.cz na pozici marketing specialist.  Jejím zaměřením je předeším historie raného novověku, zajímá se o literaturu, zdravou výživu a zdravý životní styl.