Éterické oleje patří mezi látky aromatické, které působí na naše čichové či chuťové receptory a vyvolávají tím důležitou biologickou aktivitu. Ta zase působí na nejrůznějších úrovních na naše tělo a mysl a vyvolává účinky podle druhu éterického oleje. Kde se tyto látky berou a proč nám tak voní?

Silice

Možná jste ve spojení s aromaterapií slyšeli o tzv. siličnatých rostlinách. To jsou aromatické rostliny, které během fotosyntézy přetvářejí přijímané živiny a energii ze slunce kromě jiného také ve vonné esence, tedy silice. Silice se pak ukládají ve zvláštních pletivech, siličnatých žlázkách nebo kanálcích v různých částech rostlinného těla jako je květ, plod nebo listy, ale také v kůře nebo v kořenech.

Co cítíte, když přijdete do lesa za horkého letního dne? Pravděpodobně intenzivní vůni jehličí. To se vysokými letními teplotami uvolnily silice z jehličí a větviček jehličnatých stromů. A co cítíte, když promnete levanduli nebo mátu z vaší zahrádky mezi prsty? Ucítíte vonné silice z váčků a žlázek, které jste prsty mechanicky porušili. Vonné silice mají pro rostliny velký význam. Lákají hmyz, který je opyluje, chrání je proti virům, plísním a bakteriím, ochraňují je před škůdci a patogeny. Navíc je chrání před UVA zářením, které by je mohlo spálit nebo příliš vysušit. Silice se během životního cyklu rostliny mění, její množství kolísá. Mění se také v závislosti na denních či klimatických podmínkách, nebo podle toho, v jaké části rostliny se nacházejí.

Získávání éterických olejů

Jak už víte, rostlina může mít silice v nejrůznějších částech svého těla v různě vysokém množství. Tomu se přizpůsobuje také samotná výroba éterického oleje. Například u eukalyptu se olej získává z jeho listů, u citrusů je nejvíc silice ve slupce plodu, u skořice v její kůře nebo u kadidla v pryskyřici. Proto můžeme mluvit o třech nejčastějších způsobech získávání éterických olejů:

1. Destilace – nejčastější způsob pro získávání éterického oleje, při kterém se za určité teploty a tlaku začnou silice z rostliny uvolňovat. Výsledkem toho procesu je oddělená esence (éterický olej, který se ve vodě nerozpouští a plave na povrchu) a destilační voda – hydrolát, nazývaný též květová voda.
2. Lisování – uplatňuje se mechanické listování pro olej ze slupek citrusových plodů.
3. Extrakce – různými organickými rozpouštědly nebo oxidem uhličitým, zde se ovšem výsledný produkt nazývá absolue nebo extrakt 

Při procesu výroby éterického oleje se průměrně spotřebuje 1 kg rostlin k získání 1 ml oleje. To se samozřejmě velmi liší podle tzv. výtěžnosti každé rostliny, což mimo jiné ovlivňuje výslednou cenu oleje. Například u citrusů je pro 1 ml oleje potřeba 90 g suroviny. Na druhou stranu u vzácných olejů jako je růže, je potřeba mnohem více rostliny, protože má nižší výtěžnost. Jen pro představu – pro získání 1 ml růžového oleje je potřeba zpracovat 3,5 kg okvětních plátků růže. Tento poměr jako by naznačoval, jak velkou koncentrovanou sílu rostliny v sobě každý olej ukrývá.

Zdroj: Aromaterapie podle ročních období, Adéla Zrubecká; Voňavá lékárna, Valerie Ann Worwood